Jednou prožiješ nádherný okamžik a tvé srdce je plné euforie, ale než se naděješ, přijde něco, co tě rozhodí a tvá energie se propadne. Možná tě to překvapí, ale je to přirozený zákon kyvadla.
Když se dostaneš energeticky příliš nahoru, zákonitě přijde moment, kdy se vše vyrovná a ty se můžeš cítit naopak dole.
Tohle střídání pocitů známe asi všichni, ale co s tím můžeme dělat?
Odpovědí je rovnováha.
Když se naučíš zůstat v harmonii i během těch nejradostnějších nebo nejbouřlivějších okamžiků, kyvadlo se přestane tolik houpat. Je to cesta, kterou ti může nabídnout meditace, vědomé dýchání nebo třeba kraniosakrální terapie či muzikoterapie.
Život je neustálý pohyb, tanec mezi světlem a stínem, radostí a bolestí. Ale co když ti řeknu, že klíčem k tomu, abychom se na té houpačce života necítili tak rozhození, je naše schopnost zůstat pozorovateli?
Představ si, že místo bytí v centru té houpačky, se postavíš o kousek dál a začneš se na ni dívat s nadhledem. Uvidíš, jak se houpá, ale ty už nejsi tím, kdo se houpe. Staneš se svědkem svých emocí, svých myšlenek, a tím i svého života.
Když zažiješ něco krásného, dovol si to plně prožít, ale zůstaň při zemi. Když přijde smutek nebo frustrace, pozoruj je, ale nenech se jimi pohltit. Vnímej ten okamžik, kdy se kyvadlo zastaví, kdy se vše vyrovná, a ty pocítíš vnitřní klid. To je to místo, odkud můžeš skutečně tvořit svůj život.
Je to proces, učit se být v rovnováze, a každý malý krok se počítá. Jak dnes můžeš udělat ten krok směrem k větší vyrovnanosti? Možná stačí chvilka ticha, hluboký nádech, nebo prosté uvědomění si, že i tohle, co právě teď prožíváš, je součástí té krásné houpačky, které říkáme život.
Staň se pozorovatelem svých emocí.
A teď si představ, jak by tvůj život vypadal, kdyby ses na tu houpačku díval/a s lehkostí a zvědavostí. Jakmile přijde vzlet, užiješ si ho, ale víš, že není trvalý. A když pocítíš pád, bereš to jako přirozenou součást celého procesu, jako přestávku, která tě připravuje na další vzestup.
Znáš ten pocit, když se na houpačce nadechneš v tom nejvyšším bodě? Je v tom jistá nádherná prchavost, kdy víš, že je to jen okamžik, který musí projít. A právě to vědomí, že nic netrvá věčně, tě může osvobodit.
Tento přístup nám dává možnost lépe procházet životními výzvami. Když něco nevyjde podle plánu, můžeš si říct: „I tohle přejde.“ Když zažiješ krásný moment, můžeš si ho užít bez připoutání a očekávání, že takhle bude vypadat celý tvůj život. Tím se otevřeš novým možnostem, novým vlnám energie, které tě opět zvednou.
Stojím v klidu uprostřed bouře.
Pamatuj, že skutečná rovnováha nevychází z toho, že se nic nemění, ale z toho, že my sami zůstáváme pevní a klidní uprostřed změn.
Můžeš se rozhodnout, že svůj život budeš prožívat s vědomím této cykličnosti, s důvěrou v proces a se schopností nacházet klid uprostřed každé bouře.
Jak dnes dokážeš být vnímavý ke své houpačce? Možná si dovolíš přijmout všechny své pocity bez souzení. Možná najdeš způsob, jak v každém momentu najít svůj vnitřní střed. Vždyť právě tím se stáváme tvůrci svého života, a ne jen pasažéry na divoké jízdě.
S láskou Joanna
